Inovativní příjmy státního rozpočtu, aneb pokuty za kontrolní hlášení v praxi    

Za pokuty v souvislosti s kontrolním hlášením se jen do prosince 2018 vybralo dle informací generálního finančního ředitelství přibližně 400 milionů korun. [1] Jejich výběr se dále zvyšuje.  Ačkoliv systém sankcí za obdobná pochybení týkající se podávání přiznání k DPH je dlouhodobě zakotven v daňovém řádu, bylo od počátku zavedení kontrolního hlášení v roce 2016 schváleno speciální ustanovení v zákoně o dani z přidané hodnoty obsahující extrémně tvrdé postihy pouze v souvislosti s touto novou povinností. Jednotné postupy pro výběr těchto pokut generální finanční ředitelství nastavilo Metodickou pomůckou k ukládání pokut za porušení povinnosti souvisejících s podáváním kontrolního hlášení. Následně byl zveřejněn metodický pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, který represivní sankce zmírňuje jen v ojedinělých případech. Na četnosti sankcí má mimo jiné vliv i fakt, že povinnosti podávat kontrolní hlášení každý měsíc mají i ty právnické osoby, které jsou čtvrtletními plátci, a tedy podávají přiznání k DPH pouze 4 x za rok.       

Je třeba zdůraznit, že pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení nemají dle zákonné úpravy nic společného s tím, jak poplatník platí daně a zda podal či nepodal samotné přiznání k DPH, dle kterého je mu vyměřena skutečná daňová povinnost, ba ani s tím, jak vede účetnictví. I v případě, kdy daňový subjekt má uhrazenou, třeba i v předstihu svoji daňovou povinnost, účetnictví vede vzorně a daňové přiznání i souhrnné hlášení podává včas, na pokutách za tento další, relativně nový výkaz tyto skutečnosti až na minimální výjimky dle metodického pokynu GFŘ nic nemění. Trestána jsou sebemenší zpoždění, opomenutí či nepřesnosti, trestáno je dokonce i pouhé nepotvrzení  bezchybnosti původně podaného kontrolního hlášení. 

Zákon o dani z přidané hodnoty rozděluje sankce související s kontrolním hlášení na pokuty, které je správce daně povinen uložit za pevně daných podmínek v pevné výši 1 000,- Kč, 10 000,- Kč, 30 000,- Kč a 50 000,- Kč a na pokuty s horním limitem 50 000,- Kč a 500 000,- Kč, jejichž uložení a výši má v rámci diskrečního oprávnění zvážit sám správce daně.                    

V § 101g, odst. 1 písm. a) až d) byly zavedeny tyto sankce v pevné výši:
  • Při pozdním podání kontrolního hlášení je správce daně povinen uložit pokutu ve výši 1 000,- Kč. Ačkoliv § 250 daňového řádu toleruje zpoždění s podáním přiznání k DPH do pěti pracovních dnů, zákon o DPH nerozlišuje, zda zpoždění u kontrolního hlášení činí jednu minutu či týden ani důvod zpoždění. Jedná se o situaci, kdy poplatník jednoduše nestihne podat přiznání včas, aniž došlo k jakékoliv další komunikaci mezi poplatníkem a správcem daně. Tato sankce nebude vyměřena, pokud se poplatník v rámci jednoho kalendářního roku zpozdí s podáním kontrolního hlášení pouze jednou.  

  • Při podání kontrolního hlášení až na základě výzvy ze strany správce daně v náhradní lhůtě 5 pracovních dnů je správce daně povinen uložit pokutu ve výši 10 000,- Kč. Jedná se o situaci, kdy poplatník kontrolní hlášení v zákonné lhůtě nepodal, anebo podal, ale toto podání správce daně neuznal, například z důvodů chybného uvedení zdaňovacího období či formátu a následně poplatník obdržel z finančního úřadu výzvu k jeho podání. Pokud stihl daňový subjekt podat kontrolní hlášení do pěti pracovních dnů od doručení výzvy, musí počítat s výše uvedenou pokutou 10 000,- Kč. Poplatník ale může být v situaci, kdy mu zákonná povinnost podat kontrolní hlášení nevznikla z důvodu neuskutečnění plnění. I přes to, že povinnost podat kontrolní hlášení poplatník nemá, musí ve stejné lhůtě reagovat, tj. většinou zaslat negativní kontrolní hlášení.  Pokud poplatník stihne negativní, tj. prázdné kontrolní hlášení podat do 5 pracovních dnů, sankci unikne.         

  • Při podání kontrolního hlášení až na základě výzvy ze strany správce daně po uplynutí náhradní lhůty 5 pracovních dnů je správce daně povinen uložit pokutu ve výši 50 000,- Kč. Jedná se o stejnou situaci jako v předchozím bodu, avšak poplatník nestihl reagovat na výzvu do 5 pracovních dnů a kontrolní hlášení podal z různých důvodů například až 6 pracovní den po doručení výzvy. Stejný postih zasáhne i plátce, který správně kontrolní hlášení nepodal, ale nestihl v této krátké lhůtě uvedené ve výzvě podat negativní kontrolní hlášení.   

  • Při pozdní reakci na výzvu správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v původním kontrolním hlášení je správce daně povinen uložit pokutu ve výši 30 000,- Kč. Jedná se o situaci, kdy poplatník kontrolní hlášení podá včas, avšak systém finanční správy našel nesrovnalosti v jakýchkoliv vykazovaných údajích jako je DIČ odběratele/dodavatele, číslo dokladu, částka, či datum plnění a vyhodnotí chybu. I zde se může poplatník ocitnou ve dvou situacích. Buď sám uvedl omylem špatné údaje nebo se spletl jeho obchodní partner. V prvním případě je nutné reagovat ve lhůtě 5 pracovních dnů a zaslat následné hlášení se všemi původními údaji včetně těch opravených. V druhém případě je nutné ve lhůtě 5 pracovních dnů zaslat správci daně reakci na výzvu s tím, že je potvrzena správnost původních údajů. Pokud poplatník během této lhůty reagovat nestihne, musí v obou případech počítat s pokutou ve výši 30 000,- Kč.         

Pokyn GFŘ-D-29 umožňuje sankce u výše uvedených pokut (mimo pokuty 1 000,- Kč) plně nebo částečně prominout zhruba v těchto případech:
  • Jedno pochybení během jednoho kalendářního roku u jedné libovolné sankce

  • Zpoždění s podáním či reakcí v případě doložitelné, nezaviněné živelné pohromy

  • Zpoždění s podáním či reakcí v případě akutního, neplánovaného, krátkodobého a doložitelného nepřiznivého zdravotního stavu

  • Zpoždění maximálně 5 pracovních dnů s reakcí na výzvu správce daně ke změně, doplnění, či potvrzení údajů v případě, kdy poplatník pouze potvrzuje správnost původního podání

  • Zpoždění maximálně 5 pracovních dnů s reakcí na výzvu správce daně k podání kontrolního hlášení v případě, kdy poplatníkovi povinnost podat kontrolní hlášení ze zákona nevznikla

Žádost o prominutí sankce je možné podat do 3 měsíců od doručení platebního výměru a podléhá vždy poplatku ve výši 1 000,- Kč. Žádosti o prominutí pokuty však nesmí být vyhověno, pokud poplatník v minulosti například nevedl správně účetnictví, byl mu vydán zajišťovací příkaz, alespoň 2x podal v období předcházejících 12 měsíců jakékoliv daňové tvrzení až na výzvu správce daně či jinak tzv. porušoval řádný výkon správy daní. Tyto překážky vyhovění žádosti o prominutí pokuty se zkoumají u všech právnických osob, ve kterých byla fyzická osoba v uplynulých 3 letech statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu. Pokud žádost podá právnická osoba, bude se zkoumat splnění podmínek pro uznání žádosti nejen u žadatele-právnické osoby, ale i u všech statutárních orgánů či jejich členů.

Ačkoliv je zákon i pokyn GFŘ nastaven nadstandardně přísně, došlo následně za stejné období k prominutí zhruba poloviny pokut. Skutečnost, že jsou plošně ukládány pokuty v nepřiměřené výši, které jsou pak následně za cenu administrativní náročnosti pro poplatníky i běžné správce daně, navíc za poplatky žadatelů promíjeny, vypovídá o chybném nastavení zákona.       

Tento důmyslný systém tzv. pevných pokut za kontrolní hlášení však není konečný. V druhém a třetím odstavci § 101h zákonodárce umožňuje správci daně uložit pokutu až do výše 50 000,- Kč a pokutu až do výše 500 000,- Kč, jejichž uložení a výši musí správce daně nejprve zvážit.   

       V § 101g, odst. 2 a 3 byly zavedeny tyto sankce s horním limitem:
  • Pokuta až do výše 50 000,- Kč, kterou správce daně uloží plátci, který na základě výzvy k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Tuto pokutu dle pokynu GFŘ-D-29 prominout nelze.

  • Pokuta až do výše 500 000,- Kč, kterou správce daně uloží plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty. Ani tuto sankci není možné prominout dle pokynu GFŘ-D-29. Na rozdíl od relativně nižších, tzv. pevných pokut, kde jsou podmínky uložení jasně definovány zákonem a následně i podrobným metodickým pokynem, není termín „závažně ztěžuje nebo maří správu daně“ jako nutné podmínky pro uložení takto vysoké pokuty nikde jakkoliv definován.  Nově lze tuto sankci použít i bez předchozího uložení jiných pokut týkajících se kontrolního hlášení. V důvodové zprávě k novele tohoto ustanovení ministerstvo financí argumentuje tím, že mnozí plátci podávali sice kontrolní hlášení včas, ale vyplňovali neúplné nebo odhadované údaje. Pokud tito plátci reagovali na výzvu správce daně včas a údaje doplnili, nebylo jim možno uložit některou z tzv. pevných pokut, což bylo podmínkou k možnosti uložení pokuty za závažné ztěžování správy daní.  Patrně lze tedy tuto pokutu předpokládat u poplatníků, kteří kontrolní hlášení podali včas, avšak některé údaje nebyly přesné, protože to jednoduše nestihli. I když následně poplatník všechny údaje doplní, může jej tato pokuta zasáhnout.

Výsledek snahy Ministerstva financí je tedy nejen prosazení plošných (vysokých) pokut v pevné výši, ale i prosazení další pokuty s horním (vysokým) limitem, která podléhá diskreci. Běžný správce daně by tedy měl brát v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu, zvážit nutnost pokuty, přiměřenost pokuty, škodlivost jednání poplatníka pro výběr daní a toto zvážení uvést v rozhodnutí o výši pokuty. Alarmující jsou otočky v rétorice ministerstva financí. Zatímco v případě návrhu na zrušení pokuty dle § 250 daňového řádu za zpoždění s podáním přiznání k DPH ministerstvo tuto pokutu vznikající ex lege v předem dané procentuální výši obhajovalo právě z důvodu „předvídatelnosti a právní jistoty, zamezení libovůle ze strany orgánu veřejné moci, snížení rizika korupce a administrativní zvladatelnosti[2], pokutu za nepřesnosti v kontrolní hlášením naopak ponechává plně v kompetenci správce daně, navíc při velmi vágně definovaných podmínek pro uložení.

Jak mohou pokuty za kontrolní hlášení odčerpat finanční prostředky z peněženky plátců daně přidané hodnoty v praxi ukazuje několik příkladů, které nejsou vyčerpávající.     

Příklad č. 1:

Pan Vzorný zaměstnává účetní a dosud všechny své povinnosti vůči státu plnil opravdu vzorně. Za únor bylo přiznání k DPH řádně a včas podáno, daň byla řádně a včas odvedena. Kontrolní hlášení podala účetní pana Vzorného z důvodu množství práce až 5 minut po půlnoci posledního dne lhůty pro podání, tedy 25 března.  Protože však za leden podala přiznání také o 5 minut později, vyměřil finanční úřad panu Vzornému pokutu ve výši 1 000,- Kč za pozdně podané kontrolní hlášení. Pokutu 1 000,- Kč je možné prominout za rok pouze jednou.   

Příklad č. 2:

V březnu bylo kontrolou účetnictví zjištěno, že jedna z přijatých faktur byla dodána a zaúčtována v prosinci minulého roku omylem 2x. Pan Vzorný s paní účetní chybu napravili, bylo podáno dodatečné přiznání k DPH a ihned doplacen rozdíl na dani i s předpokládanými úroky z prodlení. Účetní na chybu přišla 11.3. 2019, ale následné kontrolní hlášení podala až 20.3.2019 z důvodu každoroční kumulace práce na daňových přiznáních v březnu.  Bohužel, v následném hlášení účetní pravdivě napsala den zjištění 11.3.2019. Správce daně vyměřil panu Vzornému druhou pokutu ve výši 1 000,- Kč, protože následné kontrolní hlášení bylo podáno více než 5 pracovních dnů po zjištění nesprávných údajů.      

Příklad č. 3:

Za měsíc duben bylo přiznání k DPH správně a včas podáno, daň byla řádně a včas uhrazena. Účetní pana Vzorného vyplnila a uložila kontrolní hlášení za měsíc duben v elektronické podobě, ale omylem poslala z datové schránky na finanční úřad přiznání za měsíc březen. Správce daně poslal výzvu k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě.  Účetní ihned, tj. v náhradní lhůtě 5 dnů poslala kontrolní hlášení za duben.  Bohužel, panu Vzornému finanční úřad poslal platební výměr na pokutu 10 000,- Kč za to, že kontrolní hlášení bylo podáno až na výzvu správce daně.  Správně podané přiznání k DPH, vzorně uhrazená daň, ani vysvětlení omylu účetní na tuto skutečnost nemělo vliv.     

Příklad č. 4:

Za měsíc květen nevznikla panu Vzornému povinnost podat kontrolní hlášení, pan Vzorný tento měsíc žádné faktury nevystavil, nárok na odpočet DPH v tomto měsíci neuplatnil. Správce daně zaslal do datové schránky výzvu k podání kontrolního hlášení. Pan Vzorný tuto výzvu ignoroval v přesvědčení, že pokud ze zákona tuto povinnost nemá, nemůže kontrolní hlášení poslat a účetní o přijaté výzvě neinformoval. Další měsíc přišel panu Vzornému platební výměr na pokutu ve výši 50 000,- Kč, protože na výzvu správce daně nepodal negativní kontrolní hlášení.       

Příklad č. 5:

Za měsíc červen bylo přiznání k DPH i kontrolní hlášení podáno včas, daň byla řádně a včas odvedena. Na kontrolním hlášení bylo uvedeno více přijatých i vydaných faktur a s tím související DIČ odběratelů a dodavatelů. V jednom z DIČ se účetní přepsala a místo CZ7051019990 napsala CZ7051019900. Ostatní údaje byly správně.  Finanční úřad poslal výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne oznámení výzvy. Pan Vzorný si výzvu vyzvedl z datové schránky, ale účetní nesehnal, protože byla na dovolené.  Poté, co se účetní vrátila z dovolené, ihned podala následné kontrolní hlášení, kde chybu v DIČ opravila. Přesto finanční úřad vydal platební výměr na pokutu ve výši 30 000,- Kč za pozdní reakci na výzvu ke změně údajů.

Příklad č. 6:

Za měsíc červenec bylo přiznání k DPH i kontrolní hlášení podáno včas, daň byla řádně a včas odvedena.  Správcem daně byla do datové schránky pana Vzorného doručena výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Pan vzorný po kontrole uvedených údajů kontaktoval dodavatele i správce daně, který potvrdil, že k chybě došlo na straně obchodního partnera pana Vzorného. Pan Vzorný považoval celou záležitost za uzavřenou a na výzvu dále již nereagoval. Následně pan Vzorný obdržel z finančního úřadu platební výměr na pokutu ve výši 30 000,- Kč za nereagování na výzvu, tj. nepotvrzení správnosti původního kontrolního hlášení předepsanou formou.            

Příklad č. 7:

Za měsíc září bylo podáno včas a správně přiznání k DPH, daň byla řádně a včas odvedena.  Účetní však omylem poslala kontrolní hlášení ve formátu pdf místo ve formátu xml.  Systém finanční správy toto podání vyřadil. Správce daně poslal výzvu k podání kontrolního hlášení, tuto výzvu si však pan Vzorný vyzvedl z datové schránky až po dvou týdnech z důvodu své vlastní dovolené.  Panu Vzornému byla vyměřena správcem daně pokuta ve výši 50 000,- Kč z důvodu pozdní reakce na výzvu k podání kontrolního hlášení, protože nestihl reagovat do 5 pracovních dnů od doručení výzvy.

Příklad č. 8:

V měsíci září nestihl pan Vzorný z důvodu pracovní cesty do zahraničí předat včas doklady své účetní. Pan Vzorný se chtěl vyhnout další pokutě za pozdní podání kontrolního hlášení, a proto se s účetní dohodl na podání kontrolního hlášení pouze s částečnými údaji, ve kterých předběžně odhadli pravděpodobnou výši daně, která byla včas uhrazena. Následně, po dokončení zahraniční cesty bylo podáno přiznání k DPH i kontrolní hlášení se správnými údaji. Tento postup pan Vzorný zopakoval i za měsíc prosinec, tentokrát z důvodu plánované operace a pobytu v nemocnici.  Po podání dodatečných přiznání k DPH i následných kontrolních hlášení vyšlo najevo, že pan Vzorný má přeplatek na dani, neboť pro jistotu odhadl základ daně i daň vyšší tak, aby mu vůči státu nevznikl nedoplatek. Za takové jednání, tj. neúplné vyplnění kontrolního hlášení hrozí dle nového ustanovení pokuta až do výše 500 tis. z důvodu ztěžování správy daní z přidané hodnoty.

Pan Vzorný prošel nedávno daňovou kontrolou, a to bez zjištění nedostatků. Daně vždy hradil včas, navíc má na finančním úřadu přeplatek na dani. Dle daňového řádu mu nikdy nebyla uložena žádná ze sankcí.  Přesto na pokutách souvisejících s kontrolním hlášením má pan Vzorný uhradit celkem neuvěřitelných  172 000,- Kč (1 000,- Kč + 1 000,- Kč + 10 000,- Kč + 50 000,- Kč+ 30 000,- + 30 000,- +  50 000,- Kč) a dále mu hrozí sankce až do výše 500 000,- Kč.  Vzhledem k tomu, že pan Vzorný nebyl v posledních 3 letech členem statutárního orgánu společnosti, která by podmínky pro prominutí sankce nesplnila, na základě žádosti mu byla prominuta první sankce ve výši 10 000,- Kč, avšak za poplatek 1 000,- Kč. Zbylé sankce musí pan Vzorný uhradit, a to vždy do 15 dnů od doručení platebního výměru.  Všechny pokuty byly uloženy za (i nepatrné) zpoždění bud s podáním kontrolního hlášení či s reakcí na výzvu.

Závěrem lze shrnout, že co se týká kontrolního hlášení, ministerstvo vypracovalo bez jakékoliv návaznosti na základní procesní předpis, kterým je daňový řád, systém vysokých pevných pokut, který v podstatě nikterak nezohledňuje výši daně, rozsah uváděných údajů, závažnost pochybení, ani vliv na správný a včasný výběr daní. Jak bylo řečeno, se stanovením daňové povinnosti ani s platbou daně nemají sankce za zpoždění podání kontrolního hlášení nic společného. 
K tomuto systému pokut nově přibyla další pokuta, tentokrát pouze s horním limitem, jejíž ukládání může být předmětem soudních sporů.  Systém pokut je natolik tvrdý, že představuje pravidelný příjem do státního rozpočtu a jestliže se sankcím, či alespoň zpoplatněným žádostem o jejich prominutí chce poctivý poplatník vyhnout, nezbývá, než doporučit nebýt nikdy nemocný a při organizování osobních či pracovních záležitostí pamatovat na nutnost reakce do 5 pracovních dnů.         
___________________                                   

[1] Připomínkové řízení k novela daňového řádu, materiál KDPČR

[2] Nález Ústavního soudu, sp. zn. Pl.ÚS 24/14