Daňový poradce

Mgr. Lenka Krištofíková, MBA

Mgr. Lenka Krištofíková, MBA
Mgr. Lenka Krištofíková, MBA

Není mi jedno, co se děje.

Jsem daňovou poradkyní.

Vystudovala jsem obory
Evropské vztahy a veřejná správa.

Publikuji na serverech a
v odborných časopisech
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email
Share on facebook
Share on twitter

Svěřenecký fond z pohledu daně z příjmů

Mnozí z nás se zamýšlejí nad otázkou, jak naložit se svým majetkem, jak to zařídit, aby byl pracně nabytý majetek více chráněn a plody z majetku mohly připadnout v budoucnosti přesně té osobě a v té míře, kterou my sami zvolíme. Jednou z možností je založení svěřeneckého fondu.

Základní vymezení svěřeneckého fondu

Definici svěřeneckého fondu najdeme v §1448 a násl. občanského zákoníku. Svěřenecký fond je oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku bez právní subjektivity a bez konkrétního vlastníka. Fond vzniká zápisem do evidence svěřeneckých fondů, kterou vede rejstříkový soud, výjimkou je svěřenecký fond pro případ smrti, který vzniká smrtí zůstavitele. Důležitá je anonymita fondu, většina údajů vedená v rejstříku je neveřejná. Pro svěřenecký fond jsou zásadní tři osoby: zakladatel fondu, obmyšlený (beneficient) a svěřenecký správce. 

  • Zakladatel vyčlení ze svého majetku část majetku, který se stává majetkem svěřeneckého fondu. K tomuto majetku zakladatel ztrácí vlastnické právo. Ve statutu fondu zakladatel určí správce fondu a obmyšlené osoby. Dále vymezí účel fondu a podmínky, za kterých budou obmyšlené osoby (beneficienti) mít na majetek fondu nárok. Zakladatelem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba.   
  • Obmyšlená osoba neboli beneficient není vlastníkem majetku vyčleněného do fondu. Teprve později, při splnění podmínek daných zakladatelem, bude majetek fondu na beneficienta převeden. Pokud fond během svého trvání generuje zisk, pak beneficient obdrží i podíl na zisku. Beneficient však nemůže s majetkem fondu jakkoliv nakládat. Obmyšleným může být právnická či fyzická osoba. 
  • Svěřenecký správce spravuje majetek fondu, není však jeho vlastníkem. Svěřenecký správce, který spravuje cizí majetek, může (ale nemusí) dostávat za svoji činnost odměnu.    

Dohled nad správou majetku fondu

Zakladatel sice ztrácí vlastnické právo k majetku vyčleněnému do fondu, ale nemusí nad ním ztrácet úplnou kontrolu.  Zakladatel jmenuje a odvolává správce a může určit jeho odměnu, čímž se správce stává na zakladateli nepřímo závislý. Dohled nad správou fondu vykonává zakladatel a beneficient, případně další osoby, které zakladatel uvedl ve statutu. Osobě, která má nad správou fondu dohled umožní svěřenecký správce kontrolu dokladů a předloží jí vyúčtování nebo jakoukoliv požadovanou informaci.[1] Občanský zákoník stanovuje navíc ještě další povinnosti správce vůči obmyšlenému. Správce předloží beneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za rok a toto vyúčtování musí být natolik podrobné, aby z něj bylo možné ověřit jeho správnost.[2]  Tímto způsobem je zakladateli, a především beneficientovi umožněna kontrola činnosti svěřeneckého správce.   

Zakladatel může být i osobou obmyšlenou. V tom případě, po splnění podmínek daných statutem fondu, nabude zpět vlastnictví k dříve vyčleněnému majetku včetně případného zisku z činnosti fondu. Jak zakladatel, tak beneficient mohou být dokonce i svěřeneckým správcem, ale pouze v tom případě, že správci budou alespoň dvě osoby a druhá osoba nebude ani zakladatelem ani beneficientem. [3]  Takový postup, kdy je obmyšlený či zakladatel zároveň správcem, obecně není příliš doporučován, neboť se vytrácí smysl svěření majetku do fondu a založení fondu by mohlo být v krajním případě posouzeno jako obcházení zákona.  Rizikové je i založení fondu osobou, která je dle statutu zároveň jediným obmyšleným, přičemž prokazatelně ovlivňuje rozhodování svěřeneckého správce. I tato kombinace může být posouzena jako čistě účelová.

Zdanění příjmů souvisejících se svěřeneckým fondem  

Ačkoliv svěřenecký fond nemá právní subjektivitu dle občanského zákoníku, pro účely daně z příjmů je považován za právnickou osobu[4] a dle zákona o účetnictví vede standardní (podvojné) účetnictví.[5] 

Účel fondu může být veřejně prospěšný anebo soukromý.  Pokud je svěřenecký fond dle statutu určen k veřejně prospěšné činnosti, nemůže být jeho hlavním účelem podnikání, tj. dosahování zisku.[6]

Příjmy v souvislosti se svěřeneckými fondy můžeme rozdělit do tří skupin:

  1. příjmy samotného svěřeneckého fondu
  • příjmy z vyčlenění majetku do fondu
  • příjmy ze zisku fondu
  1. Příjmy obmyšlených osob
  • příjmy z nabytí majetku z fondu
  • vyplacené podíly na zisku fondu
  1. příjmy svěřeneckého správce
  1. Příjmy svěřeneckého fondu

Zdanění příjmů z vyčlenění majetku zakladatelem

Na vyčlenění majetku do svěřeneckého fondu je pro účely daně z příjmů pohlíženo jako na vklad do obchodní korporace.[7]  Proto vyčlenění majetku nebude považováno za zdanitelný příjem na straně svěřeneckého fondu. 

Příklad 1 – svěřenecký fond vzniklý vyčleněním podílu na s.r.o.

Paní Pilná má 100% podíl ve své společnosti Pilňoch, s.r.o., kterou kdysi založila.  Vzhledem ke zdravotním problémům nechce pokračovat v podnikání. Protože její plnoletí potomci zatím příliš zodpovědnosti nepředvádějí, rozhodla se vložit svůj podíl na s.r.o. do svěřeneckého fondu.  Ve statutu určí jako svěřeneckého správce svého právního zástupce a prozatím navrhne ponechat v zaměstnaneckém poměru podnikového manažera. Zakladatel fondu paní Pilná jmenuje obmyšlenými osobami své děti, na obě děti bude převeden majetek fondu dnem, kdy postupně dovrší věku 25 let. Do té doby jim bude každoročně vyplácen podíl ze zisku fondu.  Se svěřeneckým správcem se dohodla na měsíční odměně za jeho činnost. Založení fondu a vyčlenění majetku do fondu nemá žádný daňový dopad.  Fond se stává mateřskou společností s.r.o.

Příklad 2- svěřenecký fond vzniklý vyčleněním finančních prostředků s.r.o.

Paní Pilná má 100% podíl ve své společnosti Pilňoch, s.r.o.  Rozhodla se část finančních prostředků na účtu Pilňoch s.r.o. vyčlenit do svěřeneckého fondu. Zakladatelem fondu je společnost Pilňoch s.r.o., která majetek vyčlenila. Ani v tomto případě nebude mít vyčlenění majetku zakladatele daňový dopad. U s.r.o. se bude jednat o nedaňový náklad, příjem fondu nebude předmětem daně. Pilňoch s.r.o. se nestává společníkem ani majitelem podílu ve fondu, protože svěřenecký fond nemá ze zákona právní subjektivitu ani vlastníka. 

Příklad 3 – darování finančních prostředků jako alternativa k založení fondu:

Paní Pilná má 100% podíl ve své společnosti Pilňoch, s.r.o. Rozhodla se však svěřenecký fond nezakládat, nýbrž darovat peníze z účtu Pilňoch s.r.o. nadačnímu fondu, který podporuje vzdělání mladých lidí a ze kterého mohou úspěšní studenti získat stipendium.  Ze zisku 500 000,- Kč za rok 2019 darovala nadačnímu fondu 100 000,- Kč. Dle zákona o dani z příjmů je možné snížit základ daně o výši daru poskytnutého veřejnoprávnímu poplatníkovi, maximálně však do výše 10% ze základu daně. [8]V tomto případě tedy Pilňoch s.r.o. sníží základ daně o 50 000,- Kč. Daňová úspora činí 9 500,- Kč (19% z 50 000,-Kč).      

Zdanění zisku svěřeneckého fondu

Svěřenecký fond z hlediska daně z příjmů a zákona o účetnictví je považován za kvazi právnickou osobu se standardními daňovými i účetními povinnostmi. Proto případný zisk podléhá vždy dani z příjmů právnických osob ve výši 19%.

Příklad 4 – zdanění zisku z ekonomické činnosti svěřeneckého fondu 

Svěřenecký fond začal úspěšně podnikat a dosáhl základu daně v roce 2020 ve výši 500 000,- Kč. Svěřenecký správce musí podat standardní přiznání k dani z příjmů právnických osob a odvést daň ve výši 19% ze zisku, tj. 95 000,- Kč.   

Při úvahách o daňovém zatížení svěřeneckého fondu je třeba mít na paměti i ustanovení týkající odepisování majetku, který byl do fondu vyčleněn zakladatelem.  Dle §30 pokračuje svěřenecký fond v odepisování dlouhodobého majetku započatém původním vlastníkem.[9]  I zde se projeví analogie s vkladem do obchodní korporace.

Příklad 5 – odepisování dlouhodobého majetku fondem

Svěřenecký fond eviduje dvě stejné osobní automobily. Jedno auto bylo vyčleněno zakladatelem a druhé bylo pořízeno z prostředků fondu. V případě prvního vozu musí fond pokračovat v odepisování započatém původním vlastníkem, u druhého vozu svěřenecký správce nastaví rovnoměrné či zrychlené odpisy dle svého rozhodnutí.  

Zdanění výplaty podílu na zisku od dceřiné společnosti svěřeneckému fondu

Pokud svěřenecký fond vlastní alespoň 10% podíl na jiné společnosti po dobu 12 měsíců, (doba 12 měsíců může být splněna i dodatečně), vztahuje se na fond coby mateřskou společnost osvobození od daně z příjmů při vyplácení podílů na zisku od dceřiné společnosti. [10] 

Příklad 6- osvobození od daně z příjmů u dceřiné společnosti svěřeneckého fondu  

Svěřenecký fond paní Pilné byl na návrh notáře zapsán v rejstříku fondů 2.1.2020.  Fond vlastní od svého vzniku podíl na společnosti Pilňoch s.r.o. ve výši 100%, tj. podmínky výše podílu jsou dodrženy.  Dne 30.6.2020 bylo valnou hromadou Pilňoch s.r.o. rozhodnuto o výplatě podílů na zisku a tento zisk byl převeden na účet svěřeneckého fondu.  Podmínka nepřetržité držby podílu byla následně splněna, protože do dne 2.1.2021 zůstala majetková účast fondu na Pilňoch s.r.o. beze změny.  Při výplatě podílu na zisku minulých let proto Pilňoch s.r.o. nesrazí daň ve výši 15%.      

Zdanění převodu podílu na dceřiné společnosti svěřeneckého fondu

Za stejných podmínek je osvobozen i převod podílu v dceřiné společnosti na straně fondu, který je mateřskou společností. [11]  

Příklad 7  –  osvobození od daně z příjmů u svěřeneckého fondu z prodeje podílu na s.r.o.

Svěřenecký fond paní Pilné byl na návrh notáře zapsán v rejstříku fondů 2.1.2020.  Fond vlastní podíl na společnosti Pilňoch s.r.o. ve výši 100%, tj. podmínky výše podílu jsou dodrženy. Dne 10.2.2021 došlo k prodeji podílu na společnosti Pilňoch. Protože byla dodržena i podmínka nepřetržité držby podílu po dobu alespoň 12 měsíců, bude příjem z prodeje podílu osvobozen. Pokud by k prodeji došlo například už 30.12.2020, podléhal by tento příjem u svěřeneckého fondu dani z příjmů právnických osob, navíc by došlo z důvodu nedodržení časového testu i k doměření srážkové daně z dříve vyplaceného podílu na zisku (předchozí příklad). 

Svěřenecký fond jako veřejně prospěšný poplatník

Jak bylo uvedeno výše, občanský zákoník dělí účel svěřeneckých fondů na účel soukromý a účel veřejně prospěšný, přičemž hlavní činností veřejně prospěšného fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Pokud veřejně prospěšný fond vyvíjí činnost za účelem dosažení zisku, bude se vždy jednat jen o činnost doplňkovou. Na rozdíl od veřejně prospěšného fondu je soukromý fond založen za účelem prospěchu určité osoby. [12] Zákon o dani z příjmů definuje v §17a veřejně prospěšného poplatníka jako poplatníka, který v souladu se svým zakladatelským jednáním, statutem, stanovami nebo zákonem jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Pro srovnání je vhodné upozornit, že zákonodárce výslovně vylučuje z okruhu veřejně prospěšných poplatníků rodinnou fundaci, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo nadační fond, které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.[13]

Z výše uvedeného vyplývá, že svěřenecký fond, který je dle statutu založen za účelem vymezeným v §20 odst. 8 zákona o dani z příjmů, tj. například za účelem podpory kultury, zdraví, vzdělání, sportu, humanitární pomoci, sociální pomoci atp. bude při stanovení základu daně postupovat dle §18a a uplatní tzv. úzký základ daně. Dary poskytnuté veřejně prospěšnému fondu na tyto bohulibé účely si mohou dárci odečíst standardně od základu daně. Oproti tomu, soukromý svěřenecký fond, jehož majetkem je například rodinný závod, nikdy veřejně prospěšným poplatníkem být nemůže a proto použije tzv. široký základ daně, případné dary tomuto fondu si dárci od základu daně odečíst nemohou. V případě darů soukromému nepodnikajícímu svěřeneckému fondu nebude možné tyto dary odečíst u dárců od základu daně, neboť účel daru nebude většinou splňovat definici dle §20 odst.8.     

Příklad 8- dary poskytnuté svěřeneckému fondu pro charitativní účely  

Paní Hodná má 100% podíl ve své společnosti s ručením omezeným. Protože disponuje sociálním cítěním, rozhodla se založit svěřenecký fond na podporu vzdělávání chudých studentů. Do fondu vyčlenila z majetku s.r.o. část finančních prostředků a nemovitost. Obmyšlenými osobami se dle statutu fondu stávají nejlepší studenti pocházející z chudých rodinných poměrů.  V tomto případě se svěřenecký fond, vzhledem ke své činnosti, stává veřejně prospěšným poplatníkem a v případě přijetí darů od dalších právnických nebo fyzických osob si tito dárci mohou snížit základ daně. Tím dále dochází k podpoře veřejně prospěšné činnosti fondu.

Další daňové povinnosti svěřeneckého fondu

Pro úplnost je třeba zmínit ještě další daně, se kterými se může svěřenecký fond potkat, a to daň z přidané hodnoty, daň z nabytí nemovitých věcí a daň z nemovitých věcí. Co se týká daně z přidané hodnoty, nachází se fond v postavení běžné právnické osoby a jako takový se stává plátcem, případně identifikovanou osobou při zákonem stanovených podmínkách.  Ani u dani z nemovitých věcí nemá svěřenecký fond žádné výlučné postavení a v případě, že majetkem vyčleněným do fondu je nemovitost, stává se fond poplatníkem daně z nemovitostí.  Pokud svěřenecký správce za prostředky fondu pořídil úplatně nemovitost, musí zaplatit daň z převodu nemovitostí ve výši 4%.  Nemovitosti vyčleněné zakladatelem do svěřeneckého fondu dani z převodu nepodléhají, neboť se nejedná o úplatný převod.   

  1. Příjmy obmyšlených osob (beneficientů)

Zdanění podílu na zisku svěřeneckého fondu u obmyšlených osob

Svěřenecký fond slouží ku prospěchu obmyšlené osoby. Obmyšlená osoba má nárok nejen na plnění z majetku fondu, ale i na výplatu případného podílu na zisku.  Podíl na zisku svěřeneckého fondu podléhá stejnému režimu jako podíl na zisku obchodních korporací. Proto svěřenecký správce při výplatě podílu na zisku obmyšlenému srazí 15% daň. [14] 

Příklad 9 – podíl na zisku svěřeneckého fondu

Svěřenecký fond paní Pilné prostřednictvím svěřeneckého správce vyvíjel podnikatelskou činnost.  Dle statutu mají děti paní Pilné jako obmyšlené osoby každý rok nárok na výplatu zisku. Oběma dětem byl přiznán podíl na zisku ve výši 100 000,- Kč.  Každé z dětí však obdrží pouze 85 000,- Kč čistého, neboť svěřenecký správce správně odvedl 15% daň na účet finančního úřadu.    

Zdanění převodu majetku fondu beneficientům-fyzickým osobám

Převod majetku ze svěřeneckého fondu na obmyšlené osoby podléhá obecně zdanění jako ostatní příjem dle §10 odst. [15]  V některých případech je však bezúplatné plnění přijaté ze svěřeneckého fondu osvobozeno od daně z příjmů.  Za bezúplatné plnění je považováno plnění, které bylo poskytnuto bez protihodnoty. Jinými slovy, pokud by obmyšlený zaplatil za zřízení svěřeneckého fondu, nebylo by následné obdržení majetku osvobozeno a beneficient by příjem z obdržení majetku zdanil na základě svého daňového přiznání.

Případy osvobozeného bezúplatného plnění z fondu:   

  • U majetku, který byl vložen do fondu pro případ smrti zakladatele. Zde je u obmyšleného zachováno stejné osvobození, jako v případě běžného zdědění téhož majetku. [16]
  • U majetku, který byl do svěřeneckého fondu vyčleněn zakladatelem, který je zároveň obmyšleným. Po splnění podmínek statutu fondu dochází vlastně k obnově vlastnictví konkrétní věci u téže osoby, obmyšlený z této transakce nemá žádný prospěch. [17]  
  • U majetku, který byl do svěřeneckého fondu vyčleněn zakladatelem a který obdrží jako beneficent osoba blízká zakladateli. I zde zachoval zákonodárce stejné osvobození, jako v případě běžných darů mezi osobami blízkými. Pro úplnost dodejme, že za osoby blízké jsou považovány pouze fyzické osoby, a to manželé, registrovaní partneři, sourozenci, děti, vnoučata a sešvagřené osoby, např. tety a neteře a dále osoby, které žily se zakladatelem ve společné domácnosti nejméně jeden rok před obdržením příjmů. [18]    
  • U majetku v hodnotě do 15 000,- Kč za zdaňovací období, který obdrží jako obmyšlená osoba poplatník, který není zakladatelem ani osobou blízkou zakladateli. [19]

Příklad 10 – osvobozený převod majetku z fondu na obmyšlené osoby

Paní Pilná jako jediný společník Pilňoch s.r.o. si před pár lety vyplatila podíl na zisku Pilňoch s.r.o. ve výši 500 000,- Kč. Výplatu podílu zdanila srážkovou daní 15%. Zbylou částku 425 000,- Kč vyčlenila ze svého vlastnictví a založila svěřenecký fond. Jako beneficienty ve statutu fondu označila své dvě děti, každé z nich má po dosažení 25 roku života nárok na výplatu jedné poloviny, tj. 212 500,- Kč. Protože majetek do fondu vyčlenila osoba blízká beneficientům, bude následný převod finančních prostředků z fondu na děti osvobozen od daně z příjmů. Jedná se o obdobu osvobození darů od osoby blízké.           

U nepeněžních příjmů obmyšlených osob, které byly osvobozeny od daně a které beneficient vloží do svého obchodního majetku, nebudou související výdaje (například odpisy nebo reprodukční cena zásob) u tohoto beneficienta daňově uznatelné. [20]  

 Příklad 11 – zdaněný převod majetku z fondu na obmyšlené osoby 

Paní Pilná jako jediný společník Pilňoch s.r.o. před pár lety rozhodla o vyčlenění částky 500 000,- Kč z prostředků Pilňoch s.r.o. do svěřeneckého fondu. Jako beneficienty ve statutu fondu označila své dvě děti, každé z nich má po dosažení 25 roku života nárok na výplatu jedné poloviny z této částky.  Vzhledem k tomu, že zakladatelem fondu není paní Pilná, ale Pilňoch s.r.o., nemůže být vyplacení částky 500 000,- Kč osvobozeno od daně z příjmů na straně dětí, protože společnost Pilňoch s.r.o nemůže být ve vztahu k obmyšleným osobou blízkou. Obě děti musí podat daňové přiznání a částku 250 000,- Kč zdanit jako ostatní příjem dle §10 zákona o dani z příjmů. Při zdanění 15% daní z příjmů fyzických osob zůstane dětem čistého 212 500,- Kč.  Vyčlenění majetku z Pilňoch s.r.o. do fondu v minulosti nepodléhalo zdanění, logicky tedy dojde ke zdanění na straně příjemců-obmyšlených osob. 

Přednost výplaty podílu na zisku před převodem majetku fondu

Při výplatě majetku z fondu je třeba mít na paměti pravidlo „zisk před majetkem“, dle kterého platí, že nejdříve se plní ze zisku svěřeneckého fondu a až poté z ostatního majetku. [21] Toto ustanovení může dělat v praxi potíže, neboť může být těžké rozlišit zisk od vyčleněného majetku.

Příklad 12 – zdanění výplaty podílu na zisku a převodu majetku fondu

Paní Pilná vyčlenila ze svého soukromého majetku částku 500 000,- Kč do svěřeneckého fondu. Ve statutu fondu stanovila jako beneficienty své dvě děti a dále rozhodla, že za 10 let bude každému z dětí vyplacena ½ z majetku fondu, do té doby nebudou podíly na zisku vypláceny. Svěřenecký správce dokázal za 10 let zvýšit majetek fondu na 2 000 000,- Kč.  Částka 1 500 000,- Kč (2 000 000,-Kč – 500 000,- Kč) bude posuzována jako výplata podílu na zisku a jako taková bude vždy podléhat srážkové dani 15%. Svěřenecký správce vyplatí dětem dohromady 1 275 000,- Kč, protože daň ve výši 225 000,- Kč odvede na účet finančního úřadu.  Dále dětem vyplatí 500 000,- Kč jako majetek fondu, který byl vyčleněn jeho zakladatelem. Protože se jedná o majetek vyčleněný osobou blízkou, bude tento příjem ve výši 500 000,- Kč u dětí osvobozen od daně z příjmů dle §10 odst. 3 písm. c).

Příklad 13 – zdanění výplaty podílu na zisku a převodu majetku fondu, brutace

Paní Pilná vyčlenila ze svého soukromého majetku částku 500 000,- Kč do svěřeneckého fondu. Ve statutu fondu stanovila jako beneficienty své dvě děti a dále rozhodla, že za 10 let bude každému z dětí vyplacena ½ z majetku fondu, do té doby nebudou podíly na zisku vypláceny. Svěřenecký správce dokázal za 10 let zvýšit majetek fondu na 2 000 000,- Kč. Za tuto částku pořídil byt.  Nemovitost byla v souladu se statutem převedena na děti. Nabytí bytu zdaní děti následujícím způsobem: Částka 500 000,- Kč bude, stejně jako v předchozím příkladu osvobozena od daně, zbylá část majetku fondu ve výši 1 500 000,- Kč bude opět posuzována jako výplata podílu na zisku a jako taková bude podléhat srážkové dani 15 %. Protože však byl dětem vyplacen podíl na zisku ve formě části nemovitosti v hodnotě 1 500 000,-Kč čistého, bude tato částka považována za 85 % hrubých příjmů. Na účet finančního úřadu je třeba odvést ještě srážkovou daň ve výši 264 705,- Kč. Plátcem daně je svěřenecký fond. Pokud by svěřenecký fond dalšími finančními prostředky nedisponoval, svěřenecký správce by rozhodl o nároku na podíl na zisku ve výši 1 500 000,- Kč hrubého a 15% z této částky by uhradili beneficienti.

Zdanění převodu majetku fondu beneficientům-právnickým osobám

Pokud je obmyšleným právnická osoba, je převod majetku na beneficienta osvobozen pouze v případě, že zakladatel vyčlenil nebo zvýšil majetek fondu pro případ smrti.[22]  Pro jiné případy příjmů ze svěřeneckého fondu však zákon podobná osvobozující ustanovení jako u fyzických osob neobsahuje. Proto je třeba nabytý majetek zdanit daní z příjmů právnických osob.  Výjimkou je bezúplatný příjem právnické osoby, která je zároveň veřejně prospěšným poplatníkem, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v §15 odst. 1 nebo v §20 odst. 8. [23] Mezi takto vymezené účely lze zařadit podporu kultury, vzdělávání, sportu, sociálních a humanitárních služeb, ekologie, vědy a výzkumu, podporu činnosti církví a dalších aktivit.      

Příklad 14 – zdanění převodu majetku z fondu na obchodní korporaci

Paní Pilná jako jediný společník Pilňoch s.r.o. před pár lety rozhodla o vyčlenění částky 500 000,- Kč z prostředků Pilňoch s.r.o. do svěřeneckého fondu. Jako beneficienty ve statutu fondu označila své dvě děti, každé z nich má po dosažení vysokoškolského vzdělání nárok na výplatu jedné poloviny z této částky. Pro případ, že děti vzdělání během 10 let nedosáhnou, dostane majetek jako další obmyšlený Pilňoch s.r.o.  Vzhledem k tomu, že ani jeden z potomků během této doby vysokou školu nedokončil, majetek byl dle statutu převeden zpět na zakladatele Pilňoch s.r.o. I přes to, že společnost Pilňoch s.r.o. se nějak neobohatila, ale pouze získala zpět svůj původně vyčleněný majetek, bude muset částku 500 000,- Kč zdanit daní z příjmů právnických osob ve výši 19%.   

Příklad 15 – osvobození převodu majetku fondu na veřejně prospěšného poplatníka

Paní Pilná jako jediný společník Pilňoch s.r.o. před pár lety rozhodla o vyčlenění částky 500 000,- Kč z prostředků Pilňoch s.r.o. do svěřeneckého fondu. Jako beneficienty ve statutu fondu označila své dvě děti, každé z nich má po dosažení vysokoškolského vzdělání nárok na výplatu jedné poloviny z této částky. Pro případ, že děti vzdělání během 10 let nedosáhnou, dostane majetek jako další obmyšlený nezisková společnost Les dětem, z.s.  Ve statutu fondu paní Pilná stanovila jako podmínku pro získání finančních prostředků, že příjem bude použit pro ekologické účely. Vzhledem k tomu, že ani jeden z potomků během této doby vysokou školu nedokončil, majetek byl převeden na Les dětem, z.s.  Pro tuto neziskovou společnost bude obdržení prostředků představovat příjem osvobozený od daně z příjmů, související výdaje nebudou daňově uznatelné dle standardních pravidel pro tzv. úzký základ daně u veřejně prospěšných poplatníků.  V některých případech bude pro neziskovou společnost vhodnější se osvobození těchto příjmů vzdát, výdaje hrazené z bezúplatných příjmů by pak byly daňově účinné. [24]      

  1. Příjmy svěřeneckého správce

Svěřenecký správce může správu fondu vykonávat bezplatně nebo za úplatu. Odměna může být vyplácena z majetku fondu, zakladatelem, obmyšleným nebo třetí osobou. V praxi se lze setkat i se společnostmi, které nabízí profesionální správu fondů svých klientů.  Pokud svěřenecký správce dostane například jednorázovou odměnu za správu menšího rodinného majetku svého přítele, bude tento příjem podléhat zdanění jako ostatní příjem dle §10 zákona o dani z příjmů a do výše 30 000,-Kč za zdaňovací období bude osvobozen od daně z příjmů [25] V případě profesionálních správců se jedná o podnikání dle §7 téhož zákona a odměna bude zdaněna standardním způsobem. Správce fondu by patrně neměl být v pracovně právním vztahu k fondu, neboť za zaměstnance je považována osoba, která dbá pokynů zaměstnavatele.[26]  Ačkoliv zakladatel i obmyšlený mohou dle občanského zákoníku využít institutu dohledu nad činností správce, smyslem svěřeneckého fondu je právě samostatná a nezávislá správa fondu svěřeneckým správcem.       

Závěr

Svěřenecké fondy byly do našeho právního systému zavedeny teprve nedávno.  I přes počáteční negativní prognózy se tato forma nezávislého vlastnictví poměrně ujala a nepříznivé předpovědi týkající se případného zneužití fondu nebyly, až na minimální výjimky, vyplněny.  Svěřenecké fondy jsou oblíbené především z důvodu ochrany soukromého majetku, ale i z důvodu vyšší anonymity zakladatelů i beneficientů.  Daňový systém na nový koncept vlastnictví reagoval se zpožděním, postupně byla do zákona o dani z příjmů doplňována ustanovení zamezující dvojímu zdanění majetku. Vzhledem k částečným pokračujícím nejasnostem a vzhledem k diskriminaci u převodu majetku z fondu v některých případech lze očekávat (doufejme) další vývoj ve zdanění. Proto autor článku doporučuje tuto oblast dále sledovat.          

_________________

[1] Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, §1463 a §1465 odst. 1

[2] Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, §1436

[3] Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, §1454

[4] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §17 odst. 1 písm.f)

[5] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §1 odst. 2 písm. i)

[6] Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, §1449

[7] Zákon č. 589/1992 Sb., o daních z příjmů, §21f odst. 1

[8] Zákon č. 563/1991 Sb., o daních z příjmů, §20 odst. 8

[9] Zákon č. 563/1991 Sb., o daních z příjmů, §28 odst.1 písm. g) a §30 odst. 1 písm. b)

[10] Zákon č. 563/1991 Sb., o daních z příjmů, §19 odst. 1 písm. ze) bod 1., §19 odst. 3 písm. a) a b)

[11] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §19 odst. 1 písm. ze) bod 2.

[12] Zákon č. 89/2012, občanský zákoník, §1449

[13] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §17a odst. 1 a odst. 2 písm.f)

[14] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §8 odst. 1 písm. i), §36 odst. 2 písm. a)

[15] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §10 odst. 1 písm. m)

[16] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §4a odst. 1 písm. b)

[17] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §10 odst. 3 bod c) písm. 4

[18] Tamtéž.

[19] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §10 odst. 3 bod c) písm.5

[20] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §27 písm. j), §25 odst. 1 písm. zp) a zq)

[21] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §21c odst.1

[22] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §19b odst.2 písm. a)

[23] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §19b odst. 2 písm.b)

[24] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §19b odst. 3

[25] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §10 odst. 3 písm. a)

[26] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, §6 odst. 1

Nenechte si ujít nové články a informace > zadejte svůj email

Open chat
Jak mohu pomoci?